Šeltě Honza na zkušenou (Lutka Petr)

G Emi D G Emi D G 1. Šeltě Honza na zkušenou, před krále se dostal jednou, Emi D G Emi D G že jeho písně dobře zní, král mu nabíd' znak erbovní. Ami Emi H7 Emi Ami G D 'Já se nechci stát baronem,' řek' Honza králi s pardonem. G7 C D G E7 Ami D G E7 R: 'Se zlatým erbem docela píseň má by zpanštěla, Ami D G E7 Ami D G po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí.' 2. 'A kostelík u nás ve vsi zdál by se mi zcela vepsí a už nikdy bych neklečel před chudých Bohem v podvečer, vždyť pro mě a moji mámu byl by Bůh jen v jednom chrámu.' R: 'S biskupem vlastním docela píseň má by zpanštěla, po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí.' 3. 'Pohrdal bych i rodiči po meči a po přeslici, byl bych přísný na poddané přesto, že jsem rodem z Hané, dokládal bych původ otců listem křestním Přemyslovců.' R: 'A s krví lorda docela píseň má by zpanštěla, po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí.' 4. 'Nechtěl bych pojmout za ženu svou panenku, svou Mařenu, nemoh' bych dát svoje jméno dívce nevlastnící věno, musel bych vzít, žádná sranda, dceru španělskýho granda.' R: 'Jenže s princeznou docela píseň má by zpanštěla, po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí.' 5. Král je z toho celý bledý, Honza tu hrál naposledy, bez erbů a bez dekretů, bez slávy, jak z kabaretu, šel svou cestou i necestou za rodiči i nevěstou. R: Neřek' nikdo v celém kraji: jó, i Honza někdy zradí, no a tak si vzal Honzíka Bůh k sobě za společníka.