Řeka hučí (táborová klasika)

G C G D7 G 1. Řeka hučí v klínu rozervaných skal, C G A7 D7 vítr skučí, jak by se všemu jen smál, Ami D7 G Emi A7 D7 peřej kánoí zmítá, v dívce dlouho již skrytá G C G A7 D7 mizí tíseň, když slyší jeho píseň: G C D7 R: Poplujem spolu tam dolů tou peřejí, G snad se tvé srdéčko té dálky nebojí, D7 tam v zátočině je naše chajda malá, C G C G A7 D7 skrytá před světem, jak sis přála, G C D7 pohádku lesů přenesu do tvých očí G a svět se s námi v té samotě zatočí, D7 G7 C G [: řeka nám píseň bude hrát, D7 G že tebe, děvčátko, stále mám rád. :] 2. Měsíc, hvězdy na nebi jasně vzplály, proud jen šeptal, když před svou chatou stáli, šťasten byl ve své touze, tiskl, líbal ji dlouze, pak jí zpíval píseň, kterou rád míval: R: