Krinolína (Kid Kapitán)

G Emi C D7 1. Jsem v krinolíně lariatu oblečen, G Emi C D7 mou košilí je tichá savana G Emi C D7 a v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen, G D7 G sen omšelého Dona Juana. H7 Emi Tisíce krásek voní šalvějí, H7 G D7 mou lásku sosny stínem oplácí, G Emi C D7 jen na koni se se mnou projet nechtějí, G D7 G A7 D dál ve větru sem-tam se kymácí. G D R: Měsíc mě označkoval cejchovadlem lesů, A7 D sombrero z kaktusu si vyzývavě nesu, G Gmi D H7 je moje láhev dávno dopita Emi A7 D D7 a v dáli tepou kopyta. 2. Že pistole už Oklamohou nezazní, to nemrzí mě, bude aspoň klid, a že se ráno jako jindy rozední, je lepší, nežli zlato objevit. Hacienda v dáli není má a nepatří mi stáda kolem ní, a jestli mě tu vůbec něco dojímá, tak na dně kapsy tabák poslední. R: 3. I Llano Estacado zná můj zpěv, u Tennessee jsem řval do hřmění stád, jsem zkřivený a hořký jako babí hněv, ač mrtev, přesto žiju napořád. V nábojích prach mám z dálných cest, já brodil řeky, projel údolí, žíznil jsem v poušti, viděl tisíc měst, mám koně, laso, hlad a pistoli. R: