Balada o rozhodujícím úderu šilhavého řezníka Josky (Jahelka Ivo)

G Hmi C D G Ivo Jahelka 1. Naše rodina se nedá jen tak vynervovat, C D# D G loni v zimě rozhodla se vepře zkonzervovat, A D C D zaradoval se i děda, naším křikem vzbuzený: G D C(G) (C) D(G D G) C D G "Sláva, bude zabíjačka, [: ovar, škvarky, uzený!" :] 2. Tak nadešel v žití vepře důležitej mezník, na dvorku si kudly brousil povolaný řezník a poté, co absolvoval občerstvení rumový, chopil se svých povinností [: a palice gumový. :] F C Bb D G C D G R: Jaternice, špejle, kopyta a jelita a dědečkovy brejle. 3. Řezník Joska, to byl číman, ze všeho se vylhal, měl jen jednu menší vadu - že poněkud šilhal, mimoběžně na svět koukal zpod hustého obočí, bylo téměř vyloučeno [: pohlédnout mu do vočí. :] 4. Mistrně však uměl bourat maso, kosti, flaksy, v likvidaci vepřů měl svou osvědčenou praxi: nejprve palicí rána mezi oči mířená, potom šmiknout nožem tam, co [: krční tepnu zvíře má. :] R: 5. Ježto šlo o mimořádně neklidného kance, přibral řezník k výpomoci i mé dva bratrance, nařídil jim u rypáku zvíře trochu přidržet, čuník totiž nechtěl ani chvíli v klidu vydržet, nechtěl v klidu vydržet. 6. Z jedný strany visel Karel a z tý druhý Rudla, v řezníkově holínce se zablejskala kudla, za okamžik bude z vepře už jenom kus flákoty, až palicí prudká rána [: přivodí mu mrákoty. :] R: 7. Řezník mocně rozpřáhnul se, obličej pak svraštil, viděl, že by při úderu taky Rudlu praštil, zařval na něj:"Uhni, chlape!", doufal, že tak učiní, bez dalšího potom spustil dolů to své náčiní. :] 8. Dík Joskově šilhavosti došlo ale k zradě, bratránkové nevěděli o té oční vadě, řezník křičel na Rudlu, však šilhal přitom na Kadla, takže Karel uskočil, [: na Rudlu rána dopadla. :] 9. Tak namísto čuníka byl Rudla Joskou skolen a přítomní příbuzní šli v úleku do kolen a my na tu zabíjačku máme pěknou vzpomínku, Rudla eště votřes mozku, [: řezník Joska podmínku. :]