D A Hmi
1. Za bolest květiny, za sílu vzdoru,
G A D F#
holýma rukama chtít sevřít tisíc voltů,
Gmi(G) (A) D A(D#dim)
[: děkuju, děkuju studentskému vzoru,
Hmi(Emi) Emi(Hmi) F# Hmi
děkuju, děkuju jim za revoltu.
2. Za pocit svobody, za trikolóru,
co byla dvacet let jen hadrem na podlahu,
[: děkuju, děkuju Občanskému fóru,
děkuju, děkuju jim za odvahu. :]
G F#mi A Emi Hmi A
R: Dějiny pohnuly se, začíná od nuly se
G F#mi A D A D
a šťastná hvězda bliká: ať žije republika!
3. Ulice jevištěm bez nápovědy
stala se přes noc a každý hrál hlavní roli,
[: kumštýřům děkuju, jistě ne naposledy,
za to, jak báječně rozdali se pro lid. :]
4. Urážky, pomluvy od toho, kdo zavlek'
společnost k zoufání a za mříže dal rady,
[: děkuju, děkuju i vám, pane Havle,
děkuju, děkuju, že jste zůstal tady. :]
R:
5. A ještě děkuju všem slušným lidem,
co vyšli do ulic v té rozbouřené době,
[: nás nikdo nesvede už z cesty, po níž my jdem,
děkuju, národe, že patříme sobě. :]
6. Podzim se dostavil tak, jak to bývá,
a před ním bylo jaro v šedesátém osmém,
[: a tak jdu po světě, dívám se a zpívám,
co dříve byli jsme a nyní co jsme. :]
G D A D
R: + ať žije republika!
Tisk: