Má svůj den (Pavel Vítek)

Má svůj den, tak slavnostně ji vítám. Má svůj den, a to se má být sní. Má svůj den to velkou šanci skýtá, Žít velký sen, jak jen sny se dají žít. Má sedmnáct, a touhu na svět sáhnout. Svých sedmnáct, ten svět by chtěla mít. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má svůj den, prý plní to co slíbí. Má svůj den, vím co si bude přát. Má sedmnáct a na slova je skoupá. Svých sedmnáct jen tak mi říká dík. Má svůj den, po schodech klidně stoupá. Má svůj den, zítřek je otazník. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát. Má slavný den, tak ať se dneska všem líbí. Já chtěl bych jí, ten nejhezčí dárek dát.