Lékař duše jménem les (Hakl František)

C G Ami Emi Jedno místo pod horami, lehký vánek v konci léta, F Emi F G skřivan zpíval, den se choulí, celý kraj už své sny splétá. C G Ami Emi Rozhlédni se jen tak kolem a poslouchej přírodu, F G Ami G do studánky u dvou dubů, kam jsem chodil pro vodu. C G Ami Emi Oděný den v barvu žlutou, snad s odleskem zlatavé, F Emi F G dozrávají pole, lány, sluníčko je laskavé. C G Ami Emi Srnka z houští ven vyhlédne, za ní kolouch! Jdou se hřát? F G Ami G Ustelou si v mechoví, stín je chladí a jdou spát. C G Ami Emi Káně krouží nad obzorem, snad hlídá hry malých lišek, F Emi F G nebo kmotra jezevce, co vykoukl z pampelišek. C G Ami Emi Já tam seděl na posedu a nasával romantiku, F G Ami G pár obrázků z této krásy, namaloval do deníku. C G Ami Emi Pak tmavá noc nastala, v batohu jen slabá deka, F Emi F G les je doktor našich duší a oázou pro člověka. C G Ami Emi Já vzbudil se už za svítání, opět plný nových sil, F G Ami G připadám si obklopený, úsměvem všech lesních víl. C G Ami Emi Ono spaní pod širákem, dodá víc, než kdo z nás ví, F Emi F G příroda jen zřídka vyřkne, odedávna tajemství. C G Ami Emi Snad i mně je jednou sdělí, třeba budu vyvolen, F G Ami G C G Ami Emi F Emi F G dodává mi svoji sílu, být sám s sebou spokojen.