Denverskej sál (Greenhorns)

Každej z nás se cítí jak bohatej princ když se expres řítí od Rocky Mountains. Mrknu se na bráchu, rád že nejsem sám s kapsou plnou prachů si jedem užít flám. Za náma jsou hory co nenechaj tě trop tak začíná story co zná jen zlatokop. Do Denveru se řítí náš vlak z plných sil, hudba, hry a pití to je teď nás cíl. refrén: Já a Johny z Arizony (z Arizony) táhnem spolu dál a dál (dál a dál). Svý doláče z kapsy honí (z kapsy honí) ten kdo v Denveru aspoň jednou hrál. Z Denverskýho sálu ozýval se jazz, je to místo králů, tam nelez bez peněz. My tam, ale vpadli a začli s ruletou za chvíli jsme zvadli nad tou hrou prokletou. Polovina prachů je nenávratně fuč a bokem vidím bráchu jak hnula se mu žluč. Řek': „Já teď chvíli budu tady kostky hrát” a další balík v čudu, jen dvojky akorát. refrén Pozoruju bráchu jak o odvetě sní, dělí nás od krachu jen stovka poslední. Tak jsem zkusil karty, ty hraju raději a bankéřovi na rty se dívám s nadějí. Moje srdce plesá, král a zase král, bankéř měl dvě esa, tak jsem zas nevyhrál. Teď jedem v dobytčáku směr Arizona state a slyším šeptat bráchu – „na blbost máme glejt”. refrén: Já a Johny z Arizony (z Arizony) táhnem spolu dál a dál (dál a dál). Brácha hořký slzy roní (slzy roní) jak Denver o všechno nás obehrál.