E
1. Já učím vrbu smuteční, jak znít má její pláč
F#7 H7
Proud slzí velké řeky, je na můj smutek fáč
E A
Chci zatáhnou pás mraků, chci zakrýt slunce zář
E H7 E
A na hladině vidět její tvář.
PŘ (2x)
2. Já potkal jsem jí náhodou, tam v docích přístavních
Proud vody velké řeky, nesl její tichý smích
Tehdy znal jsem jí jen okamžik, ale navždy chtěl jí mít
Teď musím z tváří její vůni smýt.
PŘ (2x)
… Sólo – „někdo“ (celá sloka)
PŘ (2x)
3. Já chodíval s ní po přístavu s hlavou v oblacích
A neslyšel hlas velké řeky, v nočních ulicích
Jednou řekl jsem jí patříš sem ale domov můžeš mít
Tam u nás v horách se mnou šťastná být
PŘ (2x)
… Sólo – „Dlouhán – je-li“ (celá sloka)
PŘ (2x)
4. Já jedno ráno zůstal sám a po ní zbyl jen stín
Pak hledal jsem u velké řeky marně, teď to vím
Už vím, že jsem byl blázen, vím že jsem byl bloud
Ona milovala víc ten řeky proud
… banjo … E G E …. E G E …. E G E -stop-
Tisk: