Kocovina z léta (Terrakota)

A Léto pomalu barví si skráně H Okrový šotek ve větvích slídí Hmi Po mechu v trávě bosýma nohama G E Tiše se vkrádá do duší lidí Jsme hluší a slepí, čí je to vina? Že z řeky je náhle oceán... Snad na podzim z léta kocovina Otvírá dveře dokořán REF: D Amaj Nezlob se na mě, život je takovej C#mi D Jsem jenom člověk, co v loužích blátivejch E D E Loví hvězdy spadaný I když se zdá, že na dně není nic Najdeš tam vesmír zrozený z blýskavic A touhy svázaný Léto pomalu barví si skráně Světlo se láme do kapek Ohýbá čas a na jeho hraně Každý konec má začátek REF: