Ej, od Buchlova (Ostatní)

A E A Ej, od Buchlova větr věje, už tej Kačence pantle bere. D A E A [:Dneska nevěsta, zajtra žena, dnes večer budeš začepená, :]. Ty jsi, Kačenko, bílá ruža, tobě nebylo třeba muža. Tys mohla chodit po svobodě, jak ta rybička v bystrej vodě. Ty jsi, Martine, strom zelený, tobě nebylo třeba ženy. Tys mohl chodit po galankách, jak ten holúbek po hambalkách.