Cizí muž (Maxa Martin)

Tvůj smích je zpěv mincí na dluhy a pláč jak pod kůží ostruhy. Je déšť a do všech ulic soumrak nasál černou tuš a v tom dešti,v srdci města, uvíz chlápek,jeden ze sta, o němž se ti v noci nezdá-cizí muž. Co si přát,když se v loužích zrcadlí tváře hvězd,které z nebe nespadly. Pohříchu,ti všichni co hledaj za noci plné úkladů, odpovědi na otázky, přečtou si je,bez nadsázky, leda v očích němé krásky z výkladu. Tak třeba já-pan bezejmenný, chlápek od vedle, o kterém po setmění sotva sníš. Co tě znám,jsem od nepaměti pro tebe nejvýš jen chlápek od naproti a každej den se na svět díváš skrze mojí bledou tvář. Tvůj smích je zpěv mincí na dluhy a pláč jak pod kůží ostruhy. Je déšť a třebaže úsvit vysál už zpátky do nebe cáry noci bez obtíží a mý oči spánek tíží, dál tu čekám na refýži na tebe.