Hotýlek Na pobřeží (Vondráčková Helena)

Zanechej svých nadějí, na ničem nezáleží Teď už si jen trofejí V Hotýlku Na pobřeží Víckrát ven nevýjdeš bílými dveřmi A tvým strážcem je klíč Sbohem ti řek kdož poslední Sny nás nezahřejí Svět se ti báječný zdá a dobrý k narození Pak si na nárožích stál od rána do setmění V podzemní dráze je hrát zakázáno Kdo dá za píseň chléb? Zastav si vlak do nikam jeď kdo ví co bude dál Svět tě nechal snít Svět tě nechal jít K čertu i s tvou malou láskou Proudy limuzín záře baru kín Pro tebe už nejsou víc Vítej z dálky k nám Nebudeš tu sám S prázdnou kapsou s přísnou vráskou Snad tě nemrzí náruč iluzí Koukej třeba na měsíc Na schůzku s ní na bulvár už nikdy nepoběžíš Na věky ses hostem stal v Hotýlku Na pobřeží Tady se neplatí penězi, šeky a čím s prominutím Slzami závratí věky a zlým procitnutím Svět tě nechal snít Svět tě nechal jít k čertu i s tvou malou láskou Proudy limuzín záře baru kín Pro tebe už nejsou víc Vítej z dálky k nám Nebudeš tu sám S prázdnou kapsou s přísnou vráskou Snad tě nemrzí náruč iluzí Koukej třeba na měsíc Svět tě nechal snít Svět tě nechal jít K čertu i s tvou malou láskou Proudy limuzín záře baru kín Pro tebe už nejsou víc