Jsem jaká jsem (Vondráčková Helena)

Za pár plátků růží v celofánu za pár minut velkých ovací, platím tichou cestou pozdě k ránu. Přemýšlím, čím čas mi oplácí. Za pár běžných rychlých autogramů, pro které jste přišli k šatně stát. Možná jedno dobré srdce zklamu jedenkrát. Lásko má, která odpustíš mi ještě stokrát i víc. Nečekej, nečekej, že snad přijdu potají ti vstříc. Nečekej, dnes ti ze svého času nic nedám. Vždyť víš, že nechci být snem, že nosí mě zem a jsem jaká jsem. Z plakátů se do tvých očí dívám, papírový úsměv nestačí. Poslouchej, když srdce samo bývá, úsměv někdy roste z bodláčí. Já se domů se svou písní vracím, možná vás jak úsměv pohladí. Člověk často nachází i ztrácí, vždyť já vím. Lásko má, která odpustíš mi ještě stokrát i víc. Nečekej, nečekej, že snad přijdu potají ti vstříc. Nečekej, dnes ti ze svého času nic nedám. Vždyť víš, že nechci být snem, že nosí mě zem a jsem jaká jsem. Že nechci být snem, že nosí mě zem a jsem jaká jsem.