Jsem stále stejná (Vondráčková Helena)

Už půjdu zmizím, jen kytkám vodu dám. Už vím, jsem tu cizí i klíč ti odevzdám. Nic mi tady nepatří, už ani příběh náš. Já nechápu, co mi vyčítáš? Jsem stále stejná od prvních dní, kdy líbal jsi mých sedmnáct a já jsem prošla zdí. Jsem stále stejná a nemůžu vzdát, to všechno, cos mě před léty v lásce učil právě ty, mít nejvíc rád. Proč ti mám lhát? Byls čestný, správný, měls obdiv můj i klín. Pak náhle slavný a já jsem byla stín. Začal si žít příběh svůj a já jsem chtěla náš. Tys jiný byl, má láska byla táž. Jsem stále stejná, jakous chtěl mít, kdy líbal si mých sedmnáct a učil si mě žít. Jsem stále stejná a chci být dál. Teď trošku slzy polykám, že nevyšlo to právě nám. Když pochopíš... Jsem stále stejná