Kdo má jen slunce a měsíc (Vondráčková Helena)

Někdo má rád peníze a někdo nemá, tak jako já. Ten vzývá Paříž, ten zas věčný Řím. Kdo má ústa k plané chvále zlata němá, tak jako já, ten ví, co sama taky dobře vím. Pročpak mám být bohatá, nechci být madam ta a ta, kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát. /Kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát./ Nechci jachtu, vem ji nešť, málo říká mi zlatý déšť, kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát. /Kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát./ Spávám pod lunou loudavou, vstávám se sluncem nad hlavou. Nechci konto v bance mít, nechci řídit si drahý byt, kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát. /Kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát./ A tohle stříbro a zlato, každý z nás, celkem vzato, má mít rád. /Nechci jachtu, vem ji nešť, málo říká mi zlatý déšť, kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát./ /Nechci trezor a v něm klíč, nechci pláž někde na Palm Beach, kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát./ /Spávám pod lunou loudavou, vstávám se sluncem nad hlavou./ /Nechci konto v bance mít, nechci řídit si drahý byt, kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát. A tohle stříbro a zlato, každý z nás, celkem vzato, má mít rád./ Spávám pod lunou loudavou, vstávám se sluncem nad hlavou. Nechci konto v bance mít, nechci řídit si drahý byt, kdo má jen slunce a měsíc, může klidně spát. A tohle stříbro a zlato, každý z nás, celkem vzato, má mít rád.