Proč ho tak ráda mám (Vondráčková Helena)

Vy kytky z polí, proč láska bolí nás a horko střídá mráz? Kdo o ni prosí a kdo ji nosí nám, andělé bosí či sám ďábel k svým hrám? Sníh musí tát a tráva má pít, já zase mám jen s ním věčně být, ví bůh, proč ho tak ráda mám. Má kůži línou, má často splín, má snad i jinou, možná, co s tím ví bůh, proč ho tak ráda mám. Když má přísnou tvář, slunce ztrácí zář a když úsměv má, je z ledna máj a z máje ráj. Ať přijde dřív či k ránu, když spím, je bez něj hůř a líp je mi s ním, ví bůh, proč ho tak ráda mám