Vím málo (Vondráčková Helena)

Život jenž musím žít pouze mně náleží život milión pravd život milión lží život s tebou i bez život radost i stres A hrát to má rád že víš málo čím o něm víš víc Můžeš být skromný chlap můžeš být doktor práv můžeš mít dobrý vkus a být pyšný jak páv můžeš na struny kytar pověsit svět jak nic Stejně když se tě zeptám víš málo čím o něm víš víc Oh svými ústy mě znáš svými vlasy jak měď se mě teď dotýkáš Oh svými prsty mě znáš a svojí vlídnou tváří se mě teď dotýkáš Dlouho byla jsem vzhůru v noci jak ametyst ve tvé spící tváři jsem zkoušela číst jestli láska je lest změna jména a nic Odpověď dalo mi ráno vím málo čím o ní vím víc Hm hm ... Oh svými ústy mě znáš svými vlasy jak měď se mě teď dotýkáš Oh svými prsty mě znáš a svojí vlídnou tváří se mě teď dotýkáš Jsem přístavní hráz pro tvůj toulavý smích jsem největší hřích všech milujících každý den něco čekám když vyjdu ti vstříc Když tak sedím před zrcadlem vidím že stále vím málo čím o všem vím víc Hm hm ...