Věk na to mám (Kalousek Jan)

Zvolna končí další den, co mě provází Tvůj nezájem. Sedím nad svým kompjůtrem a píšu všem, jak sám tu jsem. Chtěl bych mít klidný spaní, chtěl bych být v noci s paní, jenže volba je na ní, svou dlaní vždy zraní mou tvář. Poslouchej, věk na to mám, celkem slušnej byt, jen Tvoje kroky tu schází. Pár známejch, známejch už znám, občas umím žít, tohleto všechno teď můžeš mít. A tak bloudím tam a sem, svým aťasem, jak s kompasem. co s tak velkým kvartýrem, když sám tu jsem, stačí podnájem. Chtěl bych mít klidný spaní, chtěl bych být v noci s paní, jenže volba je na ní, svou dlaní vždy zraní mou tvář. Poslouchej, věk na to mám, celkem slušnej byt, jen Tvoje kroky tu schází. Pár známejch, známejch už znám, občas umím žít, tohleto všechno teď můžeš mít. Chtěl bych mít klidný spaní, chtěl bych být v noci s paní, jenže volba je na ní, svou dlaní vždy zraní mou tvář. Poslouchej, věk na to mám, celkem slušnej byt, jen Tvoje kroky tu schází. Pár známejch, známejch už znám, občas umím žít, tohleto všechno teď můžeš mít. Poslouchej, věk na to mám, jen Tvoje kroky tu schází. Pár známejch, známejch už znám, tohleto všechno teď můžeš mít.