Říčka (AG Flek)

Viděl jsem tě nést tvé letní šaty mraky nad vodou táhly se nízko za tou vodou les, mé dětství a ty za tou vodou les a svět tak blízko je A dál už je ves, kde jezdí vlaky bydlím za školou, asi už pátý rok a ten velký pes, co tam bydlí taky jmenuje se Alon, mám strach že stačí jen skok, ale. Pak když přijde noc a mně se zdá že se můžu vznést, že se můžu vznést Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná nemoh bych se splést, nemoh bych se splést. Dál šumí jez u mé dětské řeky jenom že ten velkej pes už běhá jen v písni a j á viděl města kudy prošly věky a doplul až tam kam mne táhly jen mý sny A když přijde noc a mně se zdá že se můžu vznést, že se můžu vznést Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná nemoh bych se splést, nemoh bych se splést. Viděl jsem tě nést tvé letní šaty mraky nad vodou táhly se nízko od tý chvíle svět je jen já a ty od tý chvíle svět je zas tak blízko A když přijde noc a mně se zdá že se můžu vznést, že se můžu vznést Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná