Rozpomínání (Hradišťan)

Ty má růže bez trní, ty můj mlýnku větrný moje lásko zastav se a chvíli vzpomínej na svou třídu s lavicí a na housku vonící, vonící, vonící chvíli vzpomínej na tu holku v čepici, v čepici s čepicí chvíli vzpomínej Každý rok ti zpomalí krok a k večeru záda se rozbolí náš čas má stříbrný vlas když podzimní vítr zavře stodoly Tak to zkrátka chodívá a jinačí to nebývá z pavoučího přediva léto uniká já důvod najdu ti proč hejno labutí, labutí před zimou výšku nabírá proč kočka na klíně, na klíně slastí oči přivírá Pár let a jiný je svět ale jak se má svět točit bez dětí já vím já bezpečně vím že na jaře ptáci zas přiletí Pár let a jiný je svět ale jak se má svět točit bez dětí já vím já bezpečně vím že na jaře ptáci zas přiletí Tak to zkrátka chodívá a jinačí to nebývá z pavoučího přediva léto uniká já důvod najdu ti proč hejno labutí, labutí před zimou výšku nabírá proč kočka na klíně, na klíně slastí oči přivírá Pár let a jiný je svět ale jak se má svět točit bez dětí já vím já bezpečně vím že na jaře ptáci zas přiletí Pár let a jiný je svět ale jak se má svět točit bez dětí já vím já bezpečně vím že na jaře ptáci zas přiletí Až se louky rozvoní až se léto nakloní klidně stůj jen po boku mi stůj a vzpomínej klidně stůj jen po boku mi stůj a vzpomínej vzpomínej