Jako Fénix (Bartošová Iveta)

Ve věku dámy a též s dámy zázemím Stojím a další tah je málokdy jen mým A získat lásku svou zpátky sen já mám Lásku tak dávnou, tajností jí opřádám Můj úsměv skrývá léta zlá i líbezná Vidím však zpátky jen a tak to málo znám Co příští ráno dá, ránu či spíš mám Doufat, že láska pohladí než dosnídám A tak se stáčí dráhy mé A já se ptám, co vůbec dá se snést Shořím vzápětí, já vím Jako Fénix povstávám Křídla rozpínám Ve věku dámy a též s dámy zázemím Procházím pamětí, tím dětství územím Kde čas byl bez hranic a lásky slíbené Končí na soudu posledním, tak vzdáleném A tak se stáčí dráhy mé A já se ptám, co vůbec dá se snést Shořím vzápětí, já vím Jako Fénix povstávám vstávám Až příště skončí dráha má Na ní je prach, co ještě dá se smést Z něho vzápětí, já vím Jako Fénix povstávám Vstávám A tak se stáčí dráhy mé A já se ptám, co vůbec dá se snést Shořím vzápětí, já vím Jako Fénix povstávám vstávám..