Tisíce svící (Bartošová Iveta)

Tam někde pod námi v hloubce má prý být Jeskyně zvláštní Plná svící A každému z nás v ní jedna svíce náleží I nevěřícím I ty máš tam svou Zářivou Smířlivou Všechny nás ozáří Ta podzemní zář Je osudovou lidskou láskou Tisíce svící Ve tmě září Jejich odlesky Máme na svých tvářích Jak věčné slunce Věčné ráno Hoří plamínek Lásky člověčí Když shoří tvá svíce lásky víš kam jít Je spousta krámků Kde ji koupíš Však zapálit ji můžeš tam v té jeskyni Když na dno vstoupíš Na dno trápení Její zář Zas tvou tvář Nadějí ozáří Ta podzemní zář Je osudovou Lidskou láskou Tisíce svící V hloubce září Jejich odlesky Máme na svých tvářích Jak věčné slunce Věčné ráno Hoří plamínek Lásky člověčí Tisíce svící V hloubce září Jejich odlesky Máme na svých tvářích Jak věčné slunce Věčné ráno Hoří plamínek Lásky, lásky člověčí