Už nebude nic /Is that all there is/ (Bartošová Iveta)

"Vzpomínám si, když jsem byla malá holka náš dům náhle vzplanul. Nezapomenu jak mě můj táta zved a nesl mě v nárůčí ven, když hořící dům se bortil a padal. Pak jsem stála, třásla se zimou a strachem a celý svět byl v plamenech. A pak bylo po všem. Řekla jsem si: už nebude nic s tím ohněm?" Už nebude nic Nepřidá nic víc Víc nesvede přátelé Tak pojďme tančit A trošku se mát Ať máme bál Není dál nic víc "A když mi bylo dvanáct, táta mě vzal do cirkusu. To byla nádhera! Směšný klaun a velký slon a medvědi a překrásná Paní v růžovém na visuté hrazdě. A já tam seděla, čekala, měla pocit, že něco mi mizí. A když bylo po všem, řekla jsem si: už nebude nic v tom cirkuse?" Už nebude nic Nepřidá nic víc Víc nesvede přátelé Tak pojďme tančit A trošku se mát Ať máme bál Není dál nic víc "A pak přišla láska. Byl to ten nejhezčí kluk na světě. Chodil se mnou okolo řeky a trhal mi kytky a díval se mi do očí. Byli jsme tak zamilovaní. A pak jednou odešel pryč, myslela jsem, že umřu. Tak jak to, že žiju, jak to že dál žiju? Řekla jsem si už nebude nic s touhle láskou." Už nebude nic Nepřidá nic víc Víc nesvede přátelé Tak pojďme "Já vím, co si o mě musíte říct. Tak takhle ona všechno cítí. Proč to tedy neskončí? Ó ne! Né já! Já ještě nejsem připravena na to poslední zklamání. Neboť vím, tak jistě, jako že stojím před vámi, že až přijde ten můj čas se vším loučit, Tiše se zvednu a řeknu o životě:" Už nebude nic Nepřidá nic víc Víc nesvede přátelé Tak pojďme tančit A trošku se mát Ať máme bál Není dál nic víc