V oblacích (Bartošová Iveta)

Tam pod skálou, již zdobí vřes Je cesta, kterou nenajdeš Leda souhrou náhod se štěstím Na ta místa dojít smíš Kde slunce větve prosvítá V lese tůň je ukrytá Hladina je klidná tak Že plují po ní oblaka Blíž ke slunci být Mlčky po krůčcích stoupat výš Mě trápí Komu o té kráse můžu říct Chci se rozplynout v oblacích Na chvíli snad se jen zastaví Zrcadlo své když jim nastaví Hladina smířlivá Blíž ke slunci být Mlčky po krůčcích stoupat výš Mě trápí Komu o té kráse můžu říct Jít za sluncem blíž Třebaže dýchám stále tíž Než vítr něžně rozfouká mě vzápětí Chci se rozplynout v oblacích Hladina dál se zdá bez hnutí Oblaka, můžu vám blízko být Nebudu přát si víc Já zůstávám i utíkám To tím, že váhám, je-li vůbec kam Když noc je ve všem přítomná Život je hrobem zaživa Že smrt se na mě zadívá, Nemám strach, ona se usmívá Po krůčcích budu stoupat výš Až rozplynou se v oblacích V oblacích