Mé tělo, má duše a já (Bobek Pavel)

Já bloudil ulicemi měst a nenašel nic oč stál mé dlaně zšedly prachem cest jen má touha mě nutí jít dál cesta má se v dálce ztrácí a bezcílnou se mi zdá jen šlápot pár tou cestou kráčí jen mé tělo duše a já každý z nás jinam míří každý svou cestu má jen šlápot pár mou cestou zvíří jen mé tělo duše a já možná však, že někde v dáli za obzorem se protíná cestá má / cesta má / s něčí jinou / s něčí jinou / pak mé tělo má duše a já pochopí / pochopí /, že došli k cíli / že došli k cíli / ani smrt / ani smrt / pak není zlá pak prach všech cest smyjem z dlaní mé tělo duše a já mé tělo má duše a já