Jen se hádej (Matuška Waldemar)

Jen se hádej, jen se klidně hádej, jen mě zase žádej, ať jdu o dům dá-ál. Nejdu s pláčem, neodejdu s pláčem, sám a v dešti zmáčen, dál bych se ti smá-ál. Jen se hádej, jen se klidně hádej, pak mě nepostrádej, já chci zůstat sám. Čas je lék a rána jdou, s novou krásnou náladou, to znám. Přijdeš s tváří jásavou a odtud dlouhou záplavou, k nám. Jen se hádej, jen se klidně hádej, jen mě zase žádej, ať jdu radši sám. Čas je lék a rána jdou, s novou krásnou náladou, to znám. Přijdeš s tváří jásavou a odtud dlouhou záplavou, k nám. Jen se hádej, jen se klidně hádej, co chceš nevykládej, stejně rád tě mám. Hněv se ztrácí, k ránu se ti ztrácí, já ti neoplácím, já tě přece znám. Jen se hádej...