Pospíchám za tebou (Matuška Waldemar)

Obzor už se modří, pádím na svém oři, za chvíli den tu být musí, já mezi kaktusy pospíchám za tebou, za tebou, za tebou, za tebou, za tebou, za tebou. Probouzí se pampa, slunce jako lampa ve chvíli přede mnou visí, já mezi kaktusy pospíchám za tebou, za tebou, za tebou, za tebou, za tebou, za tebou. Už abych u tebe stál, všemu se smál, těšil se z krásného dopoledne, koníku leť, slunce jak měď na cestu nám svítí, noc už bledne. Nejhezčí světa kus, kde ani autobus, ani dostavník nejezdí, lidi se nešidí, pospíchám za tebou, za tebou, za tebou, za tebou, za tebou, za tebou. Nejhezčí světa kus... Je, je, je, za tebou, za tebou, za tebou, za tebou, za tebou.