Nejsem sám (Olympic)

Vítr, mlha, mráz, nohy jen mátožně se vlečou dál Pod hřebeny sráz, proklatě, čert aby ten fukéř vzal Jak je to s cílem, zdá se že bloudíš v příšeří bílém Ztracený a sám, zaskočen vánicí a krizí zlou Nevíš kudy kam o pomoc v nouzi náhle voláš tmou Dech se ti krátí, zdá se že ortel nic neodvrátí Však náhle cítíš blízko tváře něčí dech pak chlapů pár tě zdvihne výš Tvůj zájem zůstat živ je náhle v rukou těch o jejichž zájmech sotva víš, sotva víš Ztracený a sám, odkojen zábavou všech rušných tříd ocitáš se tam, kde si snad vůbec nikdy nechtěl být V samotě zdejší, na loži prázdném, nejsamotnější Však náhle cítíš jak tvůj přítel přichází Jak v plášti bílém jde ti vstříc Kdo ví kdo z vás dvou měl a má víc nesnází snad už si můžeš v duchu říct, ano říct Nejsem sám, nejsem sám Nejsem sám, nejsem sám Kdykoli se zdá, že bys měl dávno všechno raděj vzdát Kdykoli se zdá, že tě už vůbec nikdo nemá rád Utěš svoje já s úsměvem řekni třeba tisíckrát Nejsem sám, nejsem sám Nejsem sám, nejsem sám