Marathon (Radůza)

Už jen kousek tam za cesty ohyb musejí doběhnout mé nohy ať věnce pletou, ať skráně zdobí tomu, kdo vítězství dobyl Už slyším šum křídel všech sov které sedí na tvém bílém rameni až vyslovím ta správná z milionů slov svlažím své rty v tvém chladném prameni Slunce mě trhá a já nebe prosím nech mě z květu vypít aspoň kapku rosy nohy tepou zem a běží bůhví kudy jimi navždy nesen - věčný kurýr Už slyším šum křídel všech sov které vzlétly nad tvůj bílý chrám a nebe žhne jak rozpálený kov stojím sám u Athénských bran Už jen kousek, tam za cesty ohyb ještě jeden, poslední mých nohou pohyb ještě kousek a donesu vám prvý zprávu psanou mečem a krví Už slyším šum křídel všech sov které usedly na tvůj bílý chrám pod jejich těly zmizel celý krov a přilétají další ze všech stran