G
1. Nějak zaléhá mi v uších,
Gmaj7 C
to vítr do nich možná zabloudil
Ami G
a tuším o čem zpívá
Emi
Už mě dávno nezkouší
Hmi
učitelé školní
C Ami G
a dospělost mi bránu otevírá
Ami G
S druhým pivem, první kuráží
C G D
trhám v teple zapuštěný kořen
Vratkou lodí plujem blamáží,
k čemu že byl mladý člověk stvořen?
2. Někdo sukni mámy pustí,
jiného z ní musí utrhnout,
je blázen kdo se brání
Přitom stačí trocha štěstí,
vítr aby začal správně dout
do plachet poznávání
Vzal jsem rozum pevně do dlaní,
pohladil a stiskl obě pěsti
Přitáh uzdu svému zpívání,
příliš moudra neposlouží ke cti
G Gmaj7 C
R: Tak se dívám, kolik věcí ve mně odkvétá
Takhle asi končí jaro mého života
Ami D
Když dobré víno druhým douškem zachutná,
Emi F D C G
proč držet starý zvyk, je hloupostí ho pít po troškách
3. První láska už je pasé a druhá ta se doživotní zdá,
jak pevně tomu věřím
Je mi více nežli jasné, po čem toužím nemusí se stát,
tak raděj dvakrát měřím
Ve dvou se to vážně táhne líp, člověk si pak trochu více troufá
S deštěm v zádech půjdem mnoho dní cestou, která navíc prudce stoupá
R: Tak se dívám...
Tisk: