Poslední Mohykán (Devítka)

Dsus4 Hmi A 1. S očima dokořán hřála mě bříšky prstů, G A D nikdy jsem nebyl tak sám. Zpívala hlasem vran moudrostí svatých z mostů, čistá jak vzduch zimních rán. Emi E R: To někde odněkud Bůh smazal pár vět Hmi A G a dal mi křídla a rozšířil svět. Hmi E A já se ztratil jako kluk v buši prvního flámu, Hmi E jako brok který uvízl v trámu, Hmi A G voják v plné polní před vraty chrámu, D poslední Mohykán. 2. Tak trochu po hvězdách, trošku po nedozrání, voní dech mladých vín. Po chlebu a po hrách dojde i na hledání, společných krásných vin. R: To někde odněkud Bůh smaže pár vět a dá mi křídla a rozšíří svět. A já se ztratím jako kluk v duši prvního flámu, jako brok který uvízl v trámu, voják v plný polní před vraty chrámu, poslední Mohykán, G A7 D poslední Mohykán, G A7 D poslední Mohykán.