Náruč krás (Neckář Václav)

Chtěl jsem jednou jít a ódy pět Chtěl jsem slávu mít a získat svět Snahy bylo dost, však málo sil Pak ale náhle změnil jsem styl Když při setkání mi jeden blázen poradil Měl ten blázen typ a velký plán Znal snad život líp a řek´ mi sám Dáme lidem víc než mohou vzít Než mohou znát a než mohou chtít Jejich vděk celý věk budeš mít Dáme, dáme, dáme dáme to, co máme Dáme, dáme, dáme mezi lidi hráz Dáme, dáme, dáme Dáme, to co máme Dáme lidem stálý mráz Dal jsem světu stín a stínu tvar dal jsem květu spleen a lidem zmar Marně čekal jsem stříbrný řád Anebo vděk, co moh´ by mě hřát Tak jsem zkusil dál od moudrého si pomoc přát Byl to lepší typ a lepší plán Znal ten druhý líp, co teď už znám Dáme lidem víc, než mohou chtít Lásku a cit a blažený klid Jejich vděk celý věk budeš mít! Dáme, dáme, dáme dáme to, co máme Dáme, dáme, dáme mezi lidi hráz Dáme, dáme, dáme Dáme, to co máme Dáme lidem náruč krás Dal jsem světu klid a lidem cíl Dal jsem lásce cit a v něm svůj díl Dal jsem lidem víc, než moh´ jsem dát Nemám teď nic, však dával jsem rád Jejich vděk celý věk budu znát! Dáme, dáme, dáme dáme to, co máme Dáme, dáme, dáme mezi lidi hráz Dáme, dáme, dáme Dáme, to co máme Dáme lidem náruč krás