Patříme dál k sobě (Neckář Václav)

Kam z očí tvých Kam zmizel smích? Kam z očí tvých Kam zmizel smích? Až ji zase potkáš Řekni, že mi v nocích bezesných Hlavou její jméno zní Že ji pořád mám Tak jako úsvit ranní hvězdu rád A že kdykoliv se vrátit smí (Tos jí vzkázal) (Vzkázal přece tolikrát) (Bloudí v závějích) (Stále tvrdí) (Že se k tobě nechce znát) Je to jinak, známe ji Chová se jak dítě Pláč střídá smích Když jsi mu vzal S čím si hrálo Rádo potrápí tě Pýchou všech pých Když ho příliš hýčkáš Všechno se mu málo zdá Její zrcadlo, prázdný šatník Koupelna i stůl Pořád na svém místě jsou Cestou ať jen koupí Někde něco k jídlu: Cukr, mléko, sůl Kuchyň zeje prázdnotou Rád bych řek jí Až se trochu zešeří Že se vůbec nezlobím A že navždy zmizel I ten, co ji odved A pak opustil Škoda našich prázdných chvil Patříme dál k sobě Víc než se zdá Na věky příštích dní Patříme dál k sobě Víc než se zdá Oběma nám dávno V žilách stejná píseň zní Já vím Já vím Já vím Patříme dál k sobě Víc než se zdá Na věky příštích dní Patříme dál k sobě Víc než se zdá Oběma nám dávno v žilách Stejná píseň zní Patříme dál k sobě Víc než se zdá Na věky příštích dní Patříme dál k sobě Víc než se zdá Oběma nám dávno v žilách Stejná píseň zní Já vím Já vím Já vím...