Posel (Neckář Václav)

Podívej, v oblacích Vidíš tu záři, co se blíží k nám To není hvězda, za to svůj krk dám Zapněte televizi, co tomu řeknou ve zprávách Vidím koráb, letí právě sem, sem Sem do třetí galaxie, zdraví naši Zem Vesmírný posel, zdá se, z přistání má však strach Posel váhá, oči viděly Jak si na vojáčky hrajem Nejsme ještě dospělí Posel váhá, krouží v oblacích Tak chtěl by na Zem vstoupit Je však stále v rozpacích Moc si přál, vážil cestu až k nám Předat na Zemi všem svoje poselství sám Do dálky kývám, přileť ke mně blíž, blíž, blíž Všechno je jinak, to ty nejlíp víš, víš, víš Strávíš tu s námi víkend, já už ti s bráchou běžím vstříc Světlo zas mizí, letí bůhví kam, kam, kam Na pouti jinam posel zůstal stejně sám Škoda že na památku nevzal si vůbec nic Posel váhal, oči viděly Jak si na vojáčky hrajem Nejsme ještě dospělí Posel váhal, kroužil v oblacích Tak toužil na Zem vstoupit Byl však dlouho v rozpacích Moc si přál, vážil cestu až k nám Předat na Zemi všem svoje poselství sám Váhal, oči viděly, jak si na vojáčky hrajem Nejsme ještě dospělí Posel váhal, kroužil v oblacích Tak toužil na zem vstoupit Byl však dlouho v rozpacích Moc si přál, vážil cestu až k nám Předat na Zemi všem svoje poselství sám Ná-ná-na, ná, ná-ná-na, ná, ná-ná-na, ná Ná-ná-na, ná, ná-ná-na, ná, ná-ná-na, ná...