Ruce (Neckář Václav)

Víš, ty čáry v dlaních vyryl nám snad osud sám Proč a kam vcházíš, kde se nedočkáš Jdou čáry temný na mapách osudů Jdou čáry světlý v rovnoběžkách Víš, jsou čáry, v kterých se moc nevyznám Na nebi kreslí ptáci svůj monogram Kde jsi byl pozdě, kam jsi přišel dřív než já Kde věčně bloudíš, v mimoběžkách Podívej, jak tvý roky plujou Dál týdnům tvý dny uskakujou Hledáš svůj klid ve věčných proměnách Čáry let čas v tvý ruce zkříží Nakreslí ti tvář, co už zhlíží Z příběhů z nadějí ve hvězdách Chceš svět sestavit a žít! Ty čáry řeknou, kdo je kdo a kde se vzal Jak žil, co chce anebo za co stál Kdo voní dřevem, kdo jen vítr v rukou má Kdo prázdnou postel odestýlá... Vidím, jak jdeš svým světem dlouho Jak svý dny nastavuješ touhou Podobáš se teď ptákům ve větvích Když přeletí břeh vlastní slávy Slétnou na zem, cítí dech trávy Ty uchován jako kámen Jak paměť dnů, jak kniha knih, chceš žít! Víš, ty čáry v dlaních vyryl nám snad osud sám Můžeš si žít, jak chceš, já tě rád potkám Tak postav dům, v zahradách zasaď strom Někdo si přijde v tvých dlaních číst