Říkáš mi, zapomeň (Neckář Václav)

Chvíle v tvém objetí jsou dávno pryč Vím, máš dnes od jiných dveří klíč Říkáš mi: Zapomeň To bych rád, to ty víš Říkáš mi: Zapomeň Přesto mám tě blíž Znovu potkám tě snad, chtěl bych verše ti psát Už mě napadá rým V duchu píšu psaní ráno při snídani V šálku čaje tě zřím Kam jen padne můj zrak, ano, už je to tak Všude vidím tě stát Chtěl bych hlavně ti říct: Mám tě rád Rána jsou prázdná až k zbláznění Tvé rady na tom už nic nezmění Říkáš mi: Zapomeň To bych rád, to ty víš Říkáš mi: Zapomeň Přesto mám tě blíž Tvoje tvář dnes padla na mne ze zrcadla Ráno při holení V bytě voní jak mech ten tvůj parfém a dech To už pravda není Kam jen padne můj zrak, ano, už je to tak Všude vidím tě stát Chtěl bych hlavně ti říct: Nemám tě rád Znovu potkám tě snad, chtěl bych verše ti psát Už nenapadá rým La-la, la-la-la-la-lá, la-la La-la-la-la-lá, lá-la-lá-lá-la-lá Kam jen padne můj zrak, ano, už je to tak Všude vidím tě stát Chtěl bych hlavně ti říct: Mám tě rád