Zkouším ti psát (markéta konvičková)

Zkouším ti psát, když se zešeří. Tvým výmluvám já už nevěřím. Náhle strach mám Že jsem zbytečná Vím, nejsi sám a já dnes účty skládám. Mám si lhát, že všechno zvládám? Jít už dávno není kam. Já mám srdce dokořán, v sobě spoustu ran. Sám víš, jak je snadné ránu dát. Samota je zlá. Duše zamrzlá neví, co dál počít si má. Neví, jak dál bez lásky. Zkouším ti psát v tichu svítání. Můj blízký pád, tvé krátké pousmání. Máš všechno, co je k mání. Máš jenom sebe rád. Já mám srdce dokořán, v sobě spoustu ran. Sám víš, jak je snadné ránu dát. Samota je zlá. Duše zamrzlá neví, co dál počít si má. Neví, jak dál bez lásky. Marné je dál ti psát, já teď náhle vím, že mám lásky víc, než jí dávat smím. Já mám srdce dokořán, v sobě spoustu ran. Sám víš, jak je snadné ránu dát. Samota je zlá. Duše zamrzlá neví, co dál, počít si má. Neví, jak dál bez lásky.