P. S. (Žalman)

D G7maj D7 1. Stála u vrátek tichá a smířená, G E A jen vítr bušil do drátů jak do cimbálku, D G7maj Emi E7 já chtěl nazpátek k ní se vrátit G E A a věděl, že zas prohrávám dívčí válku, Emi G D D7 do jedné z komor svýho srdce mě na jeden západ zamyká, G E G7maj D proč se mi z údolí a hor tam od ní těžko utíká. Emi G D R: Tak se nemrač, lásko, že se ráno s nocí ztrácím, Emi Gmi D třeba jednou, lásko, postavím ti velkou máj, Emi G D nezapomeň, lásko, že i já se v zimě vracím, Emi Gmi D pak nám budou, lásko, pod peřinou srdce tát. 2. Chtěl bych zase jít tou její krajinou, ochutnat sladkých koláčů spadlých až z nebe, její slzy pít, když se tak bála, že bez boje zas prohrává mě vedle sebe, na dráty vítr smutně hraje, když si mě rosou vyprovází, proč se mi z údolí a hor tam od ní těžko odchází. R: