Jízda (Zagorová Hana)

Koně letí tmou až vítr hvízdá, oba nesedlaní bez opratí, na nich ty i já jsme lásky jízda, hříva ve dlaních, křídla závratí. Koně letí tmou, volní a krásní. Tváře šlehají nám větvičky bříz. Cestou necestou po loukách básní, jedem báječnou lásky steeplechase. Vichřic král bleskem stromy kácí, hromy burácí tisíckrát. My však dál letíme jak ptáci, tryskem závodním, když je kůň svobodný, neumí vzdát. Koně letí tmou po louce, kvítí, náhle zvolňují svůj závratný let, všude nad hlavou hvězdy nám svítí, kolem něžně sní pohádkový svět. Koně letí tmou až vítr hvízdá, oba nesedlaní bez opratí, na nich ty i já jsme lásky jízda, hříva ve dlaních, křídla závratí. Pak se zastaví v cílové pásce, zvolna otáčejí své hlavy k nám, snad si říkají, stvořeno k lásce, tohle zákoutí patří taky vám. Vichřic král bleskem stromy kácí, hromy burácí tisíckrát. My však dál letíme jak ptáci, tryskem závodním, když je kůň svobodný. Vichřic král bleskem stromy kácí, hromy burácí tisíckrát, tisíckrát. My však dál letíme jak ptáci, tryskem závodním, když je kůň svobodný. Vichřic král bleskem stromy kácí, hromy burácí tisíckrát, tisíckrát My však dál…