Kdo se zítra narodíš (Zagorová Hana)

Kdo se zítra narodíš do těchto zvláštních míst, reptej, zlob se, je to kříž učit se psát a číst. Možná zdědíš křídla motýlí, jak jsou křehká poznáš sám. Modrá Zem je plná i násilí. Že jsi na svět přišel, odpusť nám. Kdo se zítra narodíš, sudičky žádej zvlášť o hrst lásky proti níž neprosadí se zášť. Když jen svícen zdědíš se svící, co si počneš proti tmám, proti zlým a tupcům a houfnicím… My jen málo zmůžem´, odpusť nám. Pozvu k tvému zrodu pár hvězd, měsíční cíp. Nebe všem, co teprv´ přijdou, pěšiny dláždit má líp. Kdo se zítra narodíš, buď bratr múz i rváč. V proudu řek, co přebrodíš, najdeš i krev a pláč. Zkus žít jinak v jiném století, tady máš zem plnou krás, Modrou Zem, kde střílí se do dětí, jestli můžem´ za to, odsuď nás. Hej ty tam, co přijít máš, odsuď nás, odpusť nám.