Na pátou ránvej (Zagorová Hana)

Jak vážky nad louží jdou za mnou a krouží, prý každý z nich touží schůzku se mnou mít. Né páni, dík páni, já nejsem typ k mání. Terč, váš hit na přání, vamp, co nezná cit. Na pátou ránvej, přistávám na pátou ránvej, která Láska jméno má, jediná. Jediná. Ránvej, mlhou září, bílá ránvej, já k ní mířím znavená, náruč tvou znamenám. Proč blázní, proč šílí ten zvláštní kluk v brýlích, v tu ránu, v tu chvíli prý si mě chce vzít. Jsem dívka, co létá na linkách Řím - Bombaj - Singapure - Split -Kréta