Oheň v duši mé (Zagorová Hana)

Podívej, oheň v duši mé i v těle znaveném jasným plamenem zas a zas se rozhoří. Nikdy nezhasí, oheň v duši mé, déšť s větrem, který burácí jak chór, ať vane z velehor či od moří. Jsme chudí, bohatí, jsme rychlík na trati, jsme píseň, kterou někdo dozpíval. Jsme zdraví, churaví, jsme sochy bez slávy. Oheň plane v nás dál. V pravý čas oheň v duši mé, jak točíš z nenadání osudím, lásku probudí, touhu ukrytou, spící tu v nás.