Pro panenku (Zagorová Hana)

Pláče a pláče panenka, a jak by neplakala! Chybí ji hodná maminka, která by s ní si hrála. Nezlob se na mě, panenko mrkací, že každé ráno z domu se vytrácím, už začala mi škola, už začala mi škola. Pláče a pláče panenka od rána do setmění, chybí jí hodná maminka, schází jí pohlazení. Nezlob se na mě, panenko mrkací, že každé ráno z domu se vytrácím, už začala mi škola, už začala mi škola. Usmívá se už panenka na měsíc, na hvězdičku. Už je s ní její maminka v postýlce v pokojíčku. Nezlob se na mě, panenko mrkací, že každé ráno z domu se vytrácím, už začala mi škola, už začala mi škola. Už začala mi škola!