Říční kámen (Zagorová Hana)

Co se ptáš, kde vzal se smutku stín, když pentle nevidím a závidím, že všude kolem tančí? Není s kým! Náměstí prázdná jsou. Jen vítr dotírá a zavírá křídla okenic. Říční kámen, tak jako říční kámen. Těžká je láska tvá, ke dnu mě táhne. Říční kámen, jako říční kámen, těžká je láska tvá, temná jak proud. Co se ptáš, jak se to mohlo stát? Nesnáším otázky a o sázky, kdo z koho nemám zájem. Zastav čas, večeřím se stíny. kdo z nás je viník a kdo bez viny, ví jen písek v hodinách. Říční kámen, říční kámen, hodil jsi do oken jednoho rána. Říční kámen, jenom říční kámen hodil jsi do oken aniž ses ptal. Říční kámen, říční kámen. Říční kámen, jako říční kámen. Těžká je láska tvá, ke dnu mě táhne. Říční kámen, jako říční kámen, těžká je láska tvá, temná jak proud.