Slova řeknou málo (Zagorová Hana)

Když se máme loučit, podvečer se vkrádá. Otázku tvou cítím, jak moc mám tě ráda. Často naše schůzky končí u problému, zda-li patřím vážně tobě jedinému. Slova řeknou málo. Dívej se do mých očí a v nich jednoduše zkoušej číst. Co by za řeč stálo, mám psáno pod obočím. Začti se do mé duše, do skrytých míst. Stále zkoušíš se dobrat důvodů a příčin pro koho se krášlím, pro koho se líčím. Nespoutáš tok mé řeky, vody své si hlídej a chceš-li znát, co já skrývám, tak mě nezpovídej… Slova řeknou málo. Dívej se do mých očí a v nich jednoduše zkoušej číst. Co by za řeč stálo, mám psáno pod obočím. Začti se do mé duše, do skrytých míst. Slova řeknou málo. Dívej se do mých očí a v nich jednoduše zkoušej číst. Co by za řeč stálo, mám psáno pod obočím. Začti se do mé duše, do skrytých míst. Slova řeknou málo. Dívej se do mých očí a v nich jednoduše zkoušej číst. Co by za řeč stálo, mám psáno pod obočím. Začti se do mé duše, do skrytých míst.