Svět náš (Zagorová Hana)

Láska na své pouti vesmírem kříží spousty cest. Místo, kde se potká s bídou, zlem, nemůžem’ si splést. Vždyť ho znáš, je místem tím svět náš. Tady jdou si vstříc láska s neštěstím. Vím, kde chystá svoje zásnuby věčný sníh a mráz s horkem, které všechno zahubí. Je to blízko nás. Potkáváš tenhle pár – svět náš. Ve svém náručí snoubí mráz a žár. Mrtvé ticho snadno přehluší jeden vlídný tón. Všechna srdce zvonů rozbuší jeho náhlý ston. Nejlíp zná tuhle zášť svět náš, kde ticho zápolí s každým tónem zvlášť. Vím, kde najdeš samý protiklad. Smrt a vůli žít nebo milovat a nemít rád, hladovět - být syt. Když se ptáš, hledej blíž. Svět náš má tím místem být. Hledej, uvidíš. Když se ptáš, hledej blíž, uvidíš.