Čas neodeslaných dopisů (Petřina Ota)

Mám pár snů a dlouho spím, Písním slunce rozumím, A místnost, v níž teď bydlím sám Tam ukrývám, všechno co mám. Mám šest strun na kytaře Mám květinu na jaře A knížku mám, tu co čtu rád A gramofón, co přestal hrát. Když přišel k nám... Dlouhý, dlouhý čas neodeslaných dopisů, V zásuvkách až na dně leží u spisů Zažloutlý lem obálek už dávno nelepí V zásuvkách u stolu tiše spí. Vlastní déšť, ten pod okap A pět starých slepých map Ty říkají, že svět má řád Už umí stroj, verše číst a psát Kde jen jsi, kde máš svou skrýš? Proč se zpátky nevrátíš? Sto souhvězdí mi nepoví To mlčení mi napoví Že přišel k nám... Dlouhý, dlouhý čas neodeslaných dopisů V zásuvkách až na dně leží u spisů Zažloutlý lem obálek už dávno nelepí V zásuvkách u stolu tiše spí. Dlouhý, dlouhý čas neodeslaných dopisů V zásuvkách až na dně leží u spisů. Zažloutlý lem obálek už dávno nelepí V zásuvkách u stolu tiše spí.