Já nejsem já (Petřina Ota)

Já nejsem já Přesto mám svůj stín Mám tvoji tvář a nepoznám tu svou Dál týdny jdou jak mlýn Přání ničí přání a rozcestí jsou plná slov a váhání a váhání a váhání ... V ulicích, kde sídlí láska a šťekot psů Tam jsem dávno, dávno ztratil tvou adresu Vzpomínky jsou nečitelné Stopy v písku málo sdělné Kdo by stále věřil návratům Život nás tak krásně změnil Každý z nás byl tím, kým nebyl Musím smát se vlastním nápadům Jenom krok a skok a už jsme v to Jen krátkou chvíli roste strom Pár všedních dní a nedělí A už jsme náhle dospělí A už jsme také dospělí V ulicích, kde sídlí vánek a koček pár Stojí dále malý stánek Jak velký dar V starém potrhaném svetru žije v něm fotograf větru a své pohlednice prodává Tráva roste i na chodníku Láska je jen síla zvyku S úsměvem na tváři říkávám Jenom krok a skok a už jsme v to Jen krátkou chvíli roste strom Pár všedních dní a nedělí A už jsme náhle dospělí A už jsme také dospělí