Hrad (Znouzectnost)

Mé oko spočinulo na krásném hradě jež se tak majestátně náhle vztyčil přede mnou Úzká vysoká věž malá okénka v ní starobylé schodiště s nespočtem výstupků V gotické knihovně knih je na tisíce kůží vázané sní tam svůj dlouhý sen Až jednou procitnou osloví lidi a vydají tajemství co po věky chránily Pak v hradní zbrojírně u dělových koulí došla mi krutost všech válek s lidskou hloupostí Hrůza se mnou zatřásla šel jsem raději pryč v lese plném odstínů jsem na chvíli zapomněl ...